Sedm divů světa našeho věku

Jelikož jsem zrovna uprostřed příprav na maturitu z dějepisu a nestíhám psát, musím se uchýlit ke starším věcem, které jsem vyplodila asi tak od 15 let do dneška (nebojte, není jich moc). Omluvte prosím jejich případnou naivitu, lingvistickou nepřesnost či stylistickou neučesanost.

A držte mi palce ať už to s všemi těmi Ferdinandy, Rudolfy, Albrechty a Alžbětami vydržím až do konceVeselý obličej

V 16ti letech se o divech celého jednoho věku hloubá špatně. Za pár staletí, možná tisíciletí bude zvoleno 7 staveb, soch, památníků, které budou podle našich potomků hodny toho, aby reprezentovaly naši dobu, ukázaly, jaká vlastně byla. Asi to budou památníky bitev, paláce velkých panovníků a státníků nebo sochy významných objevitelů. Ale pro nás, současné mladé lidi, je ukázkou seberealizace přece úplně něco jiného, věci možná všední, ty které si neuvědomujeme tak okatě jako gigantickou jehlanovitou stavbu uprostřed pouště, které jsou však právě pro svou nenápadnou stálepřítomnost o to důležitější. Vždyť při tom, čím si současný člověk, prošel v historii svého druhu, kolik zla si sám sobě způsobil (a ještě způsobí), je neuvěřitelné, že si dokázal zachovat schopnost přátelství a lásky, které jsou prvními z divů. A co je přirozeným důsledkem lásky? Děti, další div, vždyť není nic krásnějšího než rozzářené dětské oči, které se na vás usmívají bez jakéhokoliv postranního úmyslu. A jsme u dalšího divu – úsměv! Nenápadná, tichá zbraň, která často zmůže víc než tisíc slov.

A přes úsměv se dostáváme dále, přece kde máme příležitost se bez zábran, nevázaně smát? V dobře fungujícím rodinném kruhu, společenství v dnešní uspěchané době zcela neprávem pozbývajícím na významu. Abychom se mohli smát a radovat ze života, musíme být zdraví. A zdraví je jedním z nejvzácnějších divů, protože ho nelze ničím nahradit ani si ho koupit.

A kruh se uzavírá, vždyť abychom byli zdraví, musíme o sebe pečovat. Abychom udrželi rodinu pohromadě, musíme pro to něco dělat. Abychom si z lásky brali jen to dobré a nepřinášela nám trápení, musíme PŘEMÝŠLET. To je totiž největší dar lidstva, ač značně nebezpečný, když se dostane do vínku zlým jedincům.

Tento krátký “soupis” se ukázal být něčím jako kritikou moderní konzumní společnosti, společnosti našeho věku, směřující stále blíže ke stavu, kdy začneme jeden po druhém ztrácet své divy, stejně nenahraditelně, jako antické památníky, drolící se v proudu času…

Truchlá Helena, 9.3.2010 … text vznikl jako úkol do hodiny slohu

Reklamy
Posted in Nezařazené

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s